O mo(u)drých očích krásné Sophie

Pohádky zpravidla končí větou: A jestli neumřeli, tak žijí dodnes.

Tuto pohádku Vám vypráví král rebelů a dobrodruhů Zlatokop Henry. Bude proto úplně jiná.

Každému se stane, že alespoň jednou v životě zemře. A to se přihodilo i krásné šlechtičně Sophii. Její manžel, hrabě Albert, ji miloval z celého srdce. Postavil jí krásnou svatyni v zámeckém parku a uctíval její památku tak vroucně, že se prostě musel stát zázrak.

Hrabě Albert se nedokázal smířit s myšlenkou, že drahá Sophie zavřela definitivně své krásné modré oči. Nedokázal ze své mysli vymazat její pohled plný lásky a něhy. Věřil, že nalezne způsob, jak přelstít krutý osud. Toulal se svým panstvím a hledal hraběnčinu přítomnost, stopu nebo alespoň stín.

Na lukách objevil drobný kvítek pomněnky. Kousek dál spatřil ve větru (podle francouzské etikety) klanět se modrý květ zvonku. Královská modř chrpy zářící v zlatém lánu obilí mu připomínala moudré rady jeho milované ženy.

Ano, čtete pohádku. Stalo se něco neočekávaného. Hraběnka neožila. Hluboká láska však zapříčinila opravdový zázrak.

Hrabě Albert se rozhodl změnit celý svůj okolní svět. Když nemohl pohledět do očí své lásky, zalil tóny barev Sophiiných očí celé své panství. Zdálo se to jako nejlepší způsob, jak rozeznít bolestí sužované srdce.

Nechal vykácet množství lesů a vysázet všude modrý len a modrofialovou levanduli. Tento pošetilý nápad sice neoživil hraběnku, ale udělal mnoho lidí šťastných. Léčivá levandule provoněla celý kraj a každá nemoc se vyhýbala okolí. Len nejen ošatil obyvatelstvo, ale založil tradici textilního průmyslu.

Ve Slezsku zuřily války, jen panství hraběte Alberta Hodice se vyhýbaly. Modrá oáza klidu a pohody se stala jediným útočištěm před okolním zlem. Modrá barva se ukázala jako moudrý nápad. Krásný zámek ve Slezských Rudolticích, nazývaný Slezské Versailles, zažil opravdový rozkvět umění, vědy a řemesel.

Modré oči moudré hraběnky se znovu neotevřely. Otevřely se ale nové možnosti. Levandulí provoněné Slezské Provence dalo světu plátna ze svého lnu. Na plátna pak věhlasní malíři malovali svá díla. Právě proto nespočet slavných obrazů spatřilo světlo světa díky mo(u)drým očím krásné Sophie. Slezské Rudoltice se staly jednou provždy Místem múz a umění.

Je to rebelská pohádka. Toto není konec, toto je teprve začátek dalších krásných pohádek.