Místa na Zlatohorsku

Biskupská kupa – na místě původní dřevěné věže postavena nová, otevřena 26.8.1898, pojmenována po Františku Josefovi I. Výška 18 m.

Leuchtenštejn – na úbočí bišovky, jeden ze strážních hradů na trase Olomouc– Zlaté Hory-Nisa-Vratislav. (Dále to jsou Edelštejn, Kobrštejn a pak níže k Vrbnu další. Postaven asi ve 13. St. , Již v 15. Století zmiňován jako opuštěný. Zbytky příkopů a věže – průměr 9 m.

Rochus – Barokní kaple postavena na památku záchrany před morem z let 1632 a 1635, stavba v letech 1661-1666. Zasvěcena patronům proti moru sv. Rochovi a Valentinovi. Za prusko –rakouských válet roku 1758 vyhořela. Následně zvětšena, opravena a 13.7. 1777 vysvěcena. Vrch sv. Rocha sloužil jako vojenský opěrný bod. Bitvy 1758, 1759 a 14.1. 1779.

Farní kostel Nanebevzetí P. Marie – původně ranně gotická stavba asi ze 60-let 13. Stol., pravděpodobně jako jednolodní opevněný kostel, zasvěcen P. Marii a sv. Valentinovi, v roce 1699 vyhořel, barokizován a zvětšen na trojlodí a přistavěny 2 přední věže. V roce 1780 přistavěna kaple sv. Josefa. Interiér tzv. Stará sakristie s raně gotickou klenbou, v hlavní lodi 8 oltářů, nástěnné malby z roku 1900 – F. Templer, hlavní oltář baldachýnový z konce 18. st., autor pravděpodobně řezbář a sochař F.J.A. Proske z Heřmanovic. Dvojité vstupní schodiště z roku 1934, mezi nimi grota – jeskyně, zde bývalo umístěno „olivetské sousoší“.

Edelštejn – jeden z největších slezských hradů, postaven přemyslovci ve 13. St. na ochranu zlatých dolů a cesty Olomouc –Nisa-Vratislav, byl sporným místem mezi vratislavskými biskupy a opavskými přemyslovci. Ti jej pro dluhy dali do zástavy opolsko-hlohovskému knížeti Bolkovi. Roku 1445 hrad vyhořel, Bolko jej nákladně opravil. Po jeho smrti bratr Mikuláš Opolský a pak v roce 1460 Jiří z Poděbrad, r. 1465 kališnický správce Jan ze Žerotína, ale 14.7.1467 hrad dobyl a důkladně rozbořil vratislavský biskup Jošt z Rožmberka, od té doby v ruinách a opuštěn. Skromné pozůstatky.

Kobrštejn – strážní hrad na zmiňované cestě , 13.st. na skalním ostrohu nad údolím Černé Opavy. Zbytek věže, okrouhlý příkop z jedné strany.

Táborské skály – jeden z řady skalních útvarů na severozápadní straně hřebenu Příčné hory, přistavěna vyhlídková plošina s křížem, 939 mn.m.

Hornické skály – na jihových. straně hřebenu Příčné hory, 904 mn.m.

Poutní místo P. Marie Pomocné – Dorota, dcera řezníka Martina Tannhäusera dala na otcovo přání namalovat v Prudniku obraz matky Boží jako díky za šťastné otcovo narození v době 30.leté války na úbočí Příčné hory, místo zvané Boží Dar. Obraz byl pověšen roku 1718 na jedli. Po řadě uzdravení přenesen 1729 do farního kostela Zl. Hor. Následně postavena dřevěná kaple, poutníci, od roku 1780 zákaz poutí, kaple uzavřena po roce 1819 opět poutě, 1834-1841 stavba zděného kostela, kněz Phillipp Dittrich, řada kaplí a kapliček s výjevy Kristova života a svatých. Po roce 1953 zákaz poutí komun. Režimem, chátrání a úmyslná likvidace, v letech 1968-1970 pokus o obnovu, 24.11.1973 kostel odstřelen a poutní místo srovnáno, 1991 sdružení pro obnovu a 1993 zahájena nová stavba, 23.9.1995 nový chrám vysvěcen. Architekt T. Černoušek a F. Zajíček – Olomouc.

Zřícenina kostela sv. Anny – Horní Údolí – na místě staré hornické kaple sv. Anny z počátku 17. Století byla v průběhu 19. St. postavena nová zvaná po majiteli „Laskeho kaple – dřevěná, která v roce 1888 shořela, pak nová zděná, postaveny další kaple, Bolestné P. Marie, Dušičková a nejmenší sv. Marty. Majitelé poustevníci F. Güttler a F. Ludwig, turistické a poutní místo, restaurace, hospodářská budova. V roce 1903 převzala areál církevní správa v H. Údolí. Po II. svět. válce úpadek, v 60. Letech armáda stavby areálu kromě kaple sv. Anny odstranila. Ta pak bez údržby , nyní jen zdi.

Památník sv. Rocha nedaleko kaple sv. Anny– z iniciativy hornoúdolského sochaře a řezbáře B. Kutzera byl podstaven roku 1848 pomník zvaný „Památník přátelství“, nebo „Památník sv. Rocha“. 28 jmen přátel – stavitelů pomníku, vyrytých na mramoru, postupně byly vyryty data úmrtí. Většina pracujících v umělecké oblasti.

Horní Údolí –  stará hornická obec, již od 14 st. hornické aktivity na Příčné hoře, tzv Starohoří. Z významných rodáků, řezbářská rodina Kutzerů (19. Stol. a poč 20.stol.). Památkové chráněné lidové dřevěné chalupy vesměs z druhé poloviny 19. Stol.
kulturní památka kostel sv. Jana Křtitele, postavena v novogotickém slohu z místního kamene. Základní kámen položen 1886 a kostel vysvěcen 1888. Interiér vybaven oltáři místní řezbářské rodiny Kutzerů a obrazy Franze Templera ze Zlatých Hor.

Dolní Údolí – hamerská obec, pily, dřevorubectví, obec max okolo 500 obyvatel (19. Stol), pivovar do r. 1920
kostel sv. Acháce, postaven 1912, vybaven bočním mramorovým oltářem Neposkvrněného Početí P. Marie od terezínského sochaře J. Obetha. Kostel nyní ve vlastnictví občanského sdružení se sídlem v D. Údolí.

Ondřejovice – vznik asi ve 13 – 14. Století jako alod vratislavských biskupů. Majiteli byli různé šlechtické rody – Maltizové, Jerinové, Wimmersbergové, Salis, opavští podnikatelé Tlach a Keil a poté od roku 1847 Rudzinští z Rudna, kteří ho drželi do roku 1945. Vesměs zemědělská osada, od roku 1807 v místní části Latzdorf (Javorná) založena železná huť – I. Salis. Tlach a Keil v tom pokračovali. Úpadek až v v prvních desetiletích 20. Století. Rošiřovaný zámek ze 17. Století , v 19. St. zřízen anglický park s jezírkem, skleníkem, střelnicí, zámek byl v šedesátých letech 20. St. zbořen.
Kostel sv. Ondřeje – původní ze 14. St. , ohrazen zdí se hřbitovem, v roce 1777 vyhořel, za půl roku postaven nový v pozdně barokním slohu.

K Ondřejovicím patří místní část Salisov -jméno podle majitele Salise, založen 1796, zemědělské usedlosti, kaple Narození P. Marie z roku 1892 se hřbitovem. Nejznámější zdejší rodák kněz Vincenc Brauner, farář a starosta ve Zlatých Horách. Perzekuován nacisty a na následky v roce 1943 zemřel.

Starohoří – Velké pinky, pod vrcholovou částí Příčné hory, pozůstatky povrchového dolování s pokračováním do podzemí. Jámy hluboké až 30 m. Vede tudy Hornická naučná stezka začínající u muzea.

Zlatorudné mlýny – Replika středověkých mlýnů na zlato. V horní čísti drcení rudy mechanickými kladivy, v dolní kamenný mlýn, poháněno vodou z náhonu pravděpodobně ze 16. St.,

Rejvíz – vesnická památková zóna jednotné řadové zástavby převážně dřevěných domků – Starý Rejvíz snad již 15. Století, nový –současný začal vznikat ve druhé polovině 18. Stol., dřevorubci, pastevci, těžba sklářského písku, nakonec turistika, kostel Jména P. Marie 1808 – památka lidové architektury, kněz Jeroným Pavlík – vlastivědný aktivista (19-20.st.),

Velké a Malé mechové jezírko – je rašelinné jezero, které se nachází v rašeliništi v národní přírodní rezervaci Rejvíz v okrese Jeseník v Jeseníkách. Leží 1,5 km jihozápadně od osady Rejvíz. Jezerní pánev má asymetrický profil. Jezírko má rozlohu 1692 m². Je dlouhé 68,5 m a široké 41 m. Dosahuje hloubky 2,95 m. Jeho celkový objem je 4048,6 m³. Leží v nadmořské výšce 769 m. To je z Wikipedie

Mělké doly – remízy skupin stromů vedoucí od nádraží k Selskému rybnímu, pozůstatky mělkého dolování – kulturní památka, tzv. Tříkrálové štoly od Glucholaz, v délce cca 6,5 km, nález dvou valounů zlata r.1590 1,387 kg, r.1591 1,783 kg,.

Město Zlaté Hory – Zuckmantel, čs Cukmantl – ve své historii téměř vždy příhraniční město, první nepřímá zmínka r. 1224, 1263 zmiňován Cucmantel, majetek opavských přemyslovců r. 1306 městská práva, pak vratislavských biskupů, původně uliční ves, pak úprava toku okolo města, ohraničeno městskou zdí , 4 brány, v historii vesměs hornictví, doby vzestupu 16.-17 .st., roku 1510 nový Horní řád, úpadek 18-19 st., od 17 st. nástup plátenictví, v 19. St. rozvoj průmyslu – výroba kol, zpracování kamene – Förster, výroba papíru od 17. Stol, drátovna, pily, mlýny, cihelny, textilní manufaktura, likérka – Praděd Gessler, pivovar do r. 1907, vznik lázní 1879 dr. Anjel, pak Dr. Schweinburg rozšířil, po II.svět.válce dětská zotavovna, nyní sanatorium Edel , konec 19 a ve 20 stol. rozvoj turistiky (vlivem také poutníku na Mariahilf), hodně hotelů a restaurací. Po II.svět. válce pokračuje kamenoprůmysl, textilní výroba, místo kol jen jejich součástky, státní statek, geolog. průzkum od 1953, rudné doly následně. V současnosti kromě výroby mobilních buněk a součastek do kol (Velamos) jen dožívající zpracování kamene. Vznikla menší kovovýroba Halen – nábytkové kování, ražba pamětních žetonů, plaket.

Rožmitál – místní část ZH, vznik cca 1786 parcelací biskupského dvora, jméno podle guberniálního rady von Rosenthala.

Mnichův kámen – skalní útvar 570 m.n.m, mezi vrchem sv. Rocha Biskupskou kupou pod poslední ostrou zatáčkou k Petrovým boudám. Název připomíná působiště poustevníků v tomto prostoru v 18. St., známý je Gottfried Heidenreich .

Selský rybník – vznikl pravděpodobně v 60-70. letech 18. Stol.

Zlaté jezero – následně po vytěžení jílů pro rekultivaci odkaliště RD v r. 2008.

Skalní útvar pod Větrnou- 792 m.n.m. – je to ten pravý kopec od Bišovky.